Luxus pro ni nikdy nebyl o okázalosti. Investorka, hoteliérka a majitelka butiků s luxusní módou Lenka Vejvalková buduje byznys postavený na řemesle, osobních vztazích a značkách, které obstojí v čase.
Opakovaně se objevujete v žebříčcích nejvlivnějších žen českého byznysu. Vnímáte takové uznání někdy jako určitý závazek?
Upřímně, nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela. Nevnímám to jako závazek ani jako něco, co by mělo určovat, jak vystupuji nebo co mám říkat.
Kdy jste si poprvé uvědomila, že nechcete být jen provozovatelkou úspěšného byznysu, ale skutečným vlastníkem a investorem, což s sebou nese nejen svobodu, ale i riziko?
Po působení v bývalé Československé akademii věd, konkrétně v Ekonomickém institutu, jsem šla vlastní cestou a začala podnikat sama za sebe. Takže jsem nikdy nezažila jiný model fungování. Podnikání pro mě nebylo zlomovým momentem, spíš to byla přirozená cesta. A jestli mě ten svět někdy něčím zaskočil? Asi ne. Možná právě proto, že v něm žiju tak dlouho, beru ho jako naprosto přirozené prostředí.
Když se podíváte na svůj byznys s odstupem let, ať už jde o hoteliérství, cestovní ruch nebo luxury retail, co se podle vás změnilo nejvíc?
Ve finále je vše propojené. Hoteliérství, retail, cestování, životní styl… všechno spolu dnes souvisí mnohem víc, než si lidé uvědomují. Poslední léta byla velmi turbulentní a proměnila prakticky všechno – způsob cestování, strukturu klientely i očekávání zákazníků. V luxusním segmentu dnes vidím velmi jasnou polarizaci trhu. Pro mě v podstatě existují už jen dva světy. Skutečný luxus a mainstream. Pomyslné nůžky se opravdu hodně rozevřely.
Zmínila jste, že zásadní proměna přišla v posledních letech. Byla tím zlomovým okamžikem pandemie, kdy se začal měnit nejen retail, ale i hotelový byznys a cestovní ruch v Praze?
Myslím, že ano. Covid byl jeden z hlavních zlomových momentů. Následně do toho vstoupila válka na Ukrajině a celková geopolitická situace. Právě to začalo ještě víc měnit strukturu klientely. Pro pražské hotely byli například dlouhé roky velmi důležití klienti z Ruska. Milovali Prahu, často přijížděli na pět nebo šest dní a výrazně pomáhali obsazovat takzvané midweeky, tedy dny uprostřed týdne. Oproti tomu většina ostatních turistů přijíždí spíš na kratší pobyty. A letos vidíme další změnu. Kvůli situaci na Blízkém východě a omezením v letecké dopravě výrazně méně cestuje část bonitní klientely z Asie a arabských zemí.
Vnímáte, že se v posledních letech mění vztah českých zákazníků k luxusním značkám? Jsou otevřenější kvalitě a ochotnější za ni zaplatit?
Myslím, že ano, ale je to dlouhodobý proces, který nevznikl ze dne na den. Čeští zákazníci jsou dnes podle mě mnohem zkušenější, více cestují, vidí, jak funguje svět, a přirozeně se mění i jejich vztah ke kvalitě a k tomu, za co jsou ochotni utrácet. Vnímám, že lidé přemýšlejí o svém životním stylu mnohem komplexněji než dřív. Já osobně věřím, že život by měl mít určitou rovnováhu. Nějak bydlíte, nějak cestujete, nějak trávíte volný čas a nějak se také oblékáte. Všechno by to mělo být v souladu s tím, kdo jste.
Jste spojována s filozofií takzvaného quiet luxury – tedy luxusu, který nestojí na logu nebo okázalosti, ale na materiálu, řemesle a detailu. Podle čeho poznáte skutečnou kvalitu?
Myslím, že to člověk musí zažít, aby tomu doopravdy porozuměl. Nestačí vidět fotografii nebo produkt na internetu. Skutečnou kvalitu musíte cítit. Musíte ten materiál vzít do ruky, obléknout si ho, vnímat, jak sedí, jak je zpracovaný, jak se v něm cítíte. A zároveň o tom musíte něco vědět. Musíte rozumět tomu, kolik práce a řemesla za takovým produktem stojí. Pak už to pro vás přestane být o ceně. Začne to být o kvalitě, komfortu a dlouhodobé hodnotě.
Když se bavíme o segmentu quiet luxury, co je vám osobně nejbližší?
Pokud bych měla zmínit jednu značku, která tuto filozofii dokonale vystihuje, pak je to určitě Brunello Cucinelli. To je podle mě naprosto výjimečný příklad toho, jak má skutečný luxus vypadat. Velká část výroby stále probíhá v rodinných manufakturách. Mnoho věcí se dodnes plete ručně, používají se ty nejlepší materiály a na každém detailu je vidět obrovský respekt k řemeslu. I proto máme klienty, kteří se k těmto značkám dlouhodobě vracejí.
Kdybyste měla definovat luxus čistě z osobního pohledu, co pro vás skutečně znamená?
Luxus je pro mě dnes především svoboda. Svoboda dělat práci, která mě opravdu baví. Možnost rozhodovat o svém čase, možnost cestovat a potkávat inspirativní lidi.
Vedete firmy, zastupujete světové značky a řídíte velmi různorodé týmy. Jaká jste jako leader?
Rozhodně nejsem typ šéfové, která potřebuje být za každou cenu přátelská. Asi bych o sobě řekla, že jsem náročná. Na sebe i na lidi kolem sebe. Vyžaduji vysoké pracovní nasazení, disciplínu a možná někdy i víc, než je běžné. Potřebuji kolem sebe lidi, kteří svou práci nedělají jen proto, že někam musí ráno přijít. Chci pracovat s lidmi, kteří v tom, co dělají, vidí smysl a jsou loajální. To je pro mě naprostý základ. Například v mém byznysu nefunguje něco jako home office a jsem za to ráda.
Ve vašem portfoliu jsou značky jako Dolce & Gabbana, Moorer nebo Brunello Cucinelli. Podle čeho poznáte, že značka má potenciál obstát i dlouhodobě?
Mám velmi blízko k rodinným značkám. To je pro mě osobně velmi důležité kritérium. Zajímají mě firmy, za kterými stojí konkrétní lidé, konkrétní příběh a čitelné hodnoty. Ráda se s těmi lidmi potkávám a mluvím s nimi. S mnoha vlastníky se vídáme pravidelně a je to pro mě součást dlouhodobého partnerství.
Když přemýšlíte o růstu svých firem, co je pro vás rozhodující? Lokace, servis, nebo samotné portfolio značek?
Ve finále je to kombinace všeho, ale pokud bych měla říct, co je pro mě zásadní, pak jsou to velmi jasné parametry. Značka pro mě musí mít stabilní vlastnickou strukturu, ideálně rodinné vedení, aby nedocházelo k neustálým změnám strategie nebo směru. Musí stát na kvalitě, na řemesle, na vysokém podílu ruční práce. A musí mít dlouhodobou hodnotu.
Většina vašich butiků sídlí v Praze v Pařížské ulici, která prochází proměnou a celé okolí čeká další rozvoj. Může to podle vás změnit i charakter samotné Pařížské?
Já v to upřímně doufám. Myslím, že právě konec Pařížské si zaslouží nový impuls a větší život. Chybí tam místa, kde by lidé mohli zůstat déle – kvalitní restaurace, bar, prostor, kde si můžete sednout, dát si drink nebo kávu a strávit tam čas. Luxusní retail dnes už není jen o nákupu. Je to o celém zážitku, o atmosféře místa. Pokud se podaří tuto část Starého Města oživit, může to být pozitivní nejen pro hotely nebo gastronomii, ale i pro celý retail v lokalitě.
Jak moc luxusní móda podléhá trendům? V mainstreamu vznikají nové kolekce prakticky každých pár měsíců. Funguje to podobně i v segmentu skutečného luxusu?
Myslím, že ty nejlepší luxury brandy fungují trochu jinak. U mnoha těchto značek nekupujete věc na jednu sezonu. Kupujete produkt, který má vydržet roky, ať už z pohledu kvality, designu nebo hodnoty. A právě v tom podle mě spočívá skutečný luxus. Je to investice do něčeho, co obstojí v čase.
Dnes se v módním průmyslu hodně mluví i o udržitelnosti. Jak důležité je toto téma pro značky, se kterými pracujete?
Určitě je to důležité téma, ale možná trochu jinak. Luxusní značky přemýšlejí o udržitelnosti spíš v mnohem širším kontextu – odkud materiály pocházejí, jakým způsobem jsou získávány, jak probíhá výroba, kdo za ní stojí a v jakých podmínkách lidé pracují. Ti nejlepší majitelé a rodiny, se kterými spolupracujeme, sledují celý proces opravdu do detailu.
Luxusní móda ale není jen o samotném produktu. Je i o zážitku. Jak důležitá je dnes pro klienta atmosféra butiku a osobní servis?
Podle mě naprosto zásadní. Luxus nemůžete nahradit online nákupem nebo jedním kliknutím na e-shopu. Klient chce ten produkt vidět, dotknout se ho, vyzkoušet si ho, cítit materiál. A stejně důležitá je i atmosféra, prostor a servis. Nekupujete jen produkt, kupujete zážitek.
S vaším životním stylem i byznysem je úzce propojené i cestování. Kam se nejraději vracíte, když si chcete opravdu odpočinout?
Mám několik míst, ke kterým se dlouhodobě vracím. Velmi ráda jezdím na ostrovy v Abú Dhabí. Stejně tak miluji Jihoafrickou republiku, která je podle mě jednou z nejkrásnějších zemí vůbec. A pak je tu Sardinie, kam se vracím opravdu pravidelně.
Existuje místo, které máte ještě na svém travel wishlistu?
Japonsko. To je země, kterou bych ráda poznala, ale zatím se mi to nepodařilo skloubit s pracovním tempem.
Dokážete na svých cestách úplně vypnout?
To se mi zatím úplně nepodařilo. Vždy je někde něco, co vyžaduje pozornost. Takže úplně vypnout… to asi neumím. I když jsem na dovolené, jsem na telefonu, komunikuji a sleduji, co se děje.
Při přípravě na náš rozhovor mě zaujalo, že veřejných rozhovorů s vámi není mnoho. Je pro vás důležité chránit si soukromí?
Soukromí je pro mě důležité a možná i proto nejsem aktivní na sociálních sítích tak, jak je dnes běžné. Samozřejmě je sleduji pracovně, ale nemám potřebu sdílet, kde právě jsem, kam letím nebo co zrovna piju. Přiznám se, že tomu vlastně ani úplně nerozumím.
Když se vrátíme k ženám v byznysu, co byste si přála, aby si z tohoto rozhovoru odnesla žena, která stojí na začátku vlastního podnikání?
Asi především to, aby vůbec nepochybovala o tom, že do byznysu patří. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že by ženy měly mít v podnikání nějakou menší šanci nebo že by to byl svět primárně pro muže.
Luxus jako způsob života
Možná právě Lenka Vejvalková nejlépe ukazuje, že skutečný luxus nepotřebuje být hlasitý. Pozná se v materiálu, kterého se chcete dotknout, v dokonale střiženém saku, které nezestárne s další sezonou, v hotelu, kam se chcete vrátit, i v osobním servisu, který nelze nahradit jediným kliknutím. Je to svět postavený na detailech, řemesle a emocích – a právě ty jsou v době nekonečné dostupnosti možná vzácnější než samotné věci. Její pohled na luxus přitom vychází z let strávených v jeho bezprostřední blízkosti, mezi hoteliérstvím, cestováním a módními domy, pro které je kvalita stále otázkou času a lidských rukou.
Stejnou selektivitu, s jakou vybírá značky pro své portfolio, si zachovává i ve vlastním světě. Zajímají ji příběhy, které mají kontinuitu, rodinné firmy, skutečné řemeslo a lidé, za jejichž jménem stojí konkrétní hodnoty. Možná i proto její definice luxusu nakonec vůbec nesměřuje k módě. Luxus je pro ni svoboda. Možnost rozhodovat o vlastním čase, dělat práci, která ji baví, cestovat a setkávat se s inspirativními lidmi.
Děkujeme Lence Vejvalkové za otevřený rozhovor a za pohled do světa, v němž luxus není otázkou loga, ale kvality, osobního vkusu a především svobody.
Jitka Klementová
šéfredaktorka Lock in SUITE





