No products in the cart.
Váš přechod od vrcholového sportu k vinařství je fascinující. Co vás na světě vín uchvátilo natolik, že jste se rozhodla ponořit se do něj naplno?
S přibývajícími léty si uvědomuji, že život je krátký a zároveň může být pestrý. Byla by škoda věnovat se naplno a s vášní jen jedné věci, jako byl u mě jachting. Po ukončení sportovní kariéry jsem se vrhla tak trochu po hlavě do mateřství se třemi dětmi v těsném sledu, a vinařství mi jaksi spadlo do klína poté, co jsme se s manželem rozhodli koupit polorozbořený zámeček Jabloňka s obrovským pozemkem ve svahu Černé hory v pražské Troji. Stavba i pozemky kolem byly v zuboženém stavu a vlastně jsme ani netušili, že se pod náletovou zelení skrývají vinné terasy. Po jejich vyčištění jsme se rozhodli obnovit tradici vína tam, kde se podle kronik pěstovalo již za vlády Karla IV.
Vinařství téměř v srdci metropole je rarita – jak velkou výzvou bylo vybudovat fungující vinařství jen kousek od centra Prahy?
Výzva to byla obrovská. Celková výstavba vinařství a postupná výsadba vinice trvala asi deset let. Následovala jemnější práce – ladění samotného produktu a budování jména ikonického Rýňáku z Jabloňky. Existence vinařství v této poloze, která je vidět prakticky z celého centra Prahy, je jistě výhodou, zvláště když sommelier, který nalévá číši vína z Jabloňky, může zároveň ukázat na stejnojmennou vinici na panoramatu Prahy. Velkým plusem je jižní orientace vinice, díky které je stále na slunci, ale také břidlicové podloží a subtropické mikroklima s neustálým prouděním vzduchu. Na druhou stranu nevýhodou je strmost kopce s omezeným přístupem a s omezeným využitím techniky. Všechny práce na vinici – sázení, stříhání, okopávání i postřiky – se musí dělat ručně, což je pomalé a finančně nákladné.
Je pro vás vinařství Jabloňka životní projekt, nebo spíše koníček?
Stále na něj nahlížím spíš jako na hobby. Není to něco, co by nás živilo – spíše naopak. Ale zdá se nám smysluplné navracet tomuto vzácnému místu jeho krásu a šarm a s pomocí přírody produkovat lahodné víno, které nám chutná a které oceňují i odborníci.
Existuje nějaká paralela mezi disciplínou potřebnou pro olympijský sport a pro vedení prémiového vinařství?
Snažím se vše dělat co nejlépe. Ráda se učím novým věcem a nebojím se neznámého. Toto mé životní nastavení vidím jako paralelu – o vinařství, stejně jako o jachtingu, jsem v šesti letech nevěděla zhola nic, ale užívám si celý proces učení a neúspěch beru jen jako další lekci k vylepšení.
Vaší nejznámější odrůdou je Ryzlink rýnský. Co vás na něm uchvátilo a jak se liší jeho charakter daný vašimi svahy od jiných vinařských oblastí?
Říká se, že Ryzlink rýnský je víno králů a král vín. Je to vysoce kvalitní odrůda a zároveň asi nejuniverzálnější odrůda bílého vína. Skvěle se hodí do gastronomie a krásně se pije i po skleničce. Ryzlink vyžaduje výborné jižní viniční polohy, nejlépe svažité, což je přesně poloha Černého kopce a vinařství Jabloňka. Daří se nám tu i díky mrazuvzdornosti a odolnosti proti houbovým chorobám. Má vysokou kyselinu, je ovocný, šťavnatý a voní po meruňce. Náš terroir s břidlicovým podložím dodává chuti dominantní šťavnatou kyselinu s tóny sušených bylinek a podzimních jablek.
Vinařství je unikátní i svou architekturou. Jak vznikla myšlenka pavilonu Fibonacci a jaký byl váš osobní vklad do jeho konceptu?
V jižní části vinařství, kde nyní stojí Fibonacciho pavilon, byla zvláštní půlkruhová stavba bez střechy s malým sklípkem vedoucím pod vinici. Několik let jsme s manželem zvažovali, jak s tímto prostorem naložit, až skvělý portugalský architekt Marco Maio tento oříšek rozlousknul a navrhl současnou stavbu, která se pyšní ziskem jedné z cen v soutěži Česká cena za architekturu 2023. Vizionářem konceptu byl v tomto případě pan architekt a můj manžel. Já jsem byla více zapojena do realizace a dotažení projektu.
Jaký je váš nejsilnější zážitek spojený s degustací vašich vín zákazníky? Překvapila vás někdy jejich reakce?
Upřímně nejzábavnější skupina zákazníků, kteří přišli do vinařství na degustaci, byla desetičlenná rodina z Jižní Koreji, která přijela i s vlastní překladatelkou. Víno stále chválili a ukláněli se a jako jediní všechny degustační vzorky včetně otevřených láhví do dna vypili. To pro mě byla obrovská pochvala!
V luxusním segmentu je často důležitý příběh za každým produktem. Jaký by podle vás měla vyprávět každá láhev vašeho vína?
Byla bych ráda, kdyby z každé číše vína z Jabloňky byla cítit nejen vůně ovoce, ale i vůně historických kořenů tohoto místa a propojení moderního městského života s tradičním řemeslem a uměním. Podobně jsem pojala i tvorbu nové etikety – s kresbou zámečku a vinice od malíře Pavla Roučky tak, aby byla moderní, zajímavá a zároveň vyzdvihovala historickou hodnotu a unikátnost naší vinice.
Jaké plány máte do příštích let? Chystáte nějaké exkluzivní limitované edice nebo zajímavé projekty?
Plánujeme využití dřevěných sudů na část produkce, zvažujeme i výrobu vína šampaňskou metodou. Ambice vinařství jsou vysoké, ale jdou ruku v ruce s tím, jak se víno stále vylepšuje a kořeny révy prorůstají do hloubi Černé skály.
