No products in the cart.
Jeho životní příběh by vydal na celou knihu. Do Prahy přijel v roce 1993 jako student francouzsko-americké univerzity v Bělehradě, který zde chtěl dokončit studia na anglo-americké univerzitě a následně nabrat roční praxi. Z jednoho roku se nakonec staly tři dekády. „Praha mě pohltila. Zamiloval jsem se do její architektury, do jejího potenciálu,“ vzpomíná s jiskrou v oku. První zkušenosti nabíral v renomované německé realitní poradenské firmě Müller International, následně pracoval jako jeden z ředitelů největší světové společnosti v oblasti komerčních realit Jones Lang LaSalle. „Už tehdy jsem věděl, že development je moje cesta. Fascinovalo mě, jak můžete celé čtvrti vtisknout novou duši.“
Jeho kariéra dostala nový rozměr v roce 2000, kdy nastoupil do Karlín Group. „S vizionářem Sergem Borensteinem a hlavním investorem firmy Marcem Richem jsme měli stejný sen – probudit k životu tuto výjimečnou část Prahy,“ vypráví. Pod jeho vedením se Karlín skutečně transformoval v pulzující předměstí, které přirozeně splývá s městským centrem. „Málokdo ví, že Karlín byl před sto lety jedna z nejvyhledávanějších rezidenčních čtvrtí. My jsme mu jen vrátili jeho původní slávu.“
Svůj díl na tom nese i skutečnost, že se mu do Prahy podařilo přivést světové architekty v době, kdy to dělal jen málokdo. „Experimentovali jsme, provokovali,“ vzpomíná s neskrývaným nadšením. Nejvíce hrdý je pak na spolupráci s Ricardem Bofillem, jedním z nejlepších španelských architektů, a Claudiem Silvestrinem, dvorním architektem Giorgia Armaniho, který pro Karlin Group navrhl budovu Kotelny. „Nebylo to tak, že bychom nevěřili českým architektům. V té době ale jednoduše chyběly zkušenosti s tak rozsáhlými projekty.“
V roce 2013 ovšem přišel osudový zlom v podobě nemilosrdné diagnózy: rakovina. O méně než dva roky později se s ní navíc musel utkat podruhé. „Ta nemoc mě paradoxně posílila. Uvědomil jsem si, že život je příliš krátký na to, abychom se báli velkých výzev,“ říká člověk, který oba souboje s nemocí vyhrál. A nejen to: založil vlastní společnost Karlin Port Real Estate a pustil se do dalších ambiciózních projektů. „Po nemoci jsem začal více riskovat a rychleji se rozhodovat, a to nejen v byznysu. Když vidím příležitost, jdu do toho naplno. Můj život je tím barevnější a intenzivnější.“ Jeho jižanský temperament se nakonec promítá do všeho, co dělá. Je známý tím, že své projekty prožívá emotivně a osobně. „Hrdost se často zaměňuje za aroganci,“ poznamenává. „Ale já jsem prostě jen hrdý na to, co jsme dokázali.“
Milorad Mišković se ovšem nevěnuje jen developmentu – je také vášnivý sběratel umění, především černobílých fotografií. „Nakupuji intuitivně. Když mě něco zaujme, je mi jedno, jestli to stojí korunu nebo milion,“ říká, přičemž ho ani nezajímá jméno autora. Důležité je pro něj pouze to, jakou emoci v něm dílo vyvolá. Sám také fotografuje a nedávno se pustil do malování. „Mísí se ve mně temperamentní jižanská nátura s takovým tím chladnějším středoevropským přístupem. Vznikají z toho zajímavé věci,“ konstatuje.
Umění přitom není jeho jedinou aktivitou mimo development. Prostřednictvím organizace Pink Crocodile podporuje znevýhodněné děti a jako člen správní rady Nadačního fondu pro protonovou terapii pomáhá zajistit léčbu dětem, jejichž rodiny si nemohou dovolit nákladné protonové ozařování. Jako mecenáš rozvíjí mladé sportovní talenty, například velkou českou tenisovou naději Jakuba Menšíka.
Dnes jeho společnost patří mezi nejvýznamnější hráče na pražském realitním trhu. Vedle připravovaného projektu nádraží Vyšehrad, kde jako první developer v Česku uvede na trh mikrobyty na prodej, se aktivně zapojuje i do revitalizace dalších městských čtvrtí jako Vinohrady, Modřany, Smíchov nebo Stodůlky. „Praha si zaslouží odvážnou architekturu. Musíme respektovat její historii, ale zároveň se nebát být progresivní,“ vysvětluje svou filozofii. Za tímto účelem v roce 2022 založil investiční Opportunity Real Estate Fund SICAV, současně ale expandoval do Černé Hory, kde s partnerem PSP Farman, předním srbským developerem, dokončuje významnou akvizici. V rodném Bělehradě zas připravuje několik velkých projektů. Kupříkladu na území bývalé průmyslové továrny plánuje vybudovat zcela novou čtvrť s více než třemi tisíci byty.
Karlínský příběh se tak možná bude opakovat i v Bělehradu. S tím rozdílem, že tentokrát do něj vstupuje bohatší o neocenitelné zkušenosti. Jeho životní filozofie je však jednoduchá: „V byznysu i v životě je důležité mít odvahu dělat věci jinak,“ uzavírá a běží zase na další schůzku. „Cítím se mladý a plný energie. Mám před sebou minimálně dalších dvacet pět let,“ říká sebejistě. A když to říká on, není důvod nevěřit.