No products in the cart.
Ekonomická nejistota, tlak na kvalitu, dlouhé povolovací procesy i ambice měnit podobu měst. Nový Group CEO společnosti Crestyl Simon Johnson mluví o tom, jak se dnes řídí developerský byznys ve střední Evropě a proč skutečná hodnota nevzniká jen v číslech, ale také v architektuře, důvěře a dlouhodobé vizi.
Jste prvním CEO společnosti Crestyl mimo rodinu zakladatelů po téměř třiceti letech. Kdy jste si s Omarem Koleilatem uvědomili, že nastal čas předat vám vedení skupiny a co nakonec rozhodlo?
Nemůžu říct, že by existoval jeden konkrétní okamžik. Během posledních patnácti let jsem postupně přebíral stále větší část operativního řízení firmy. Významný posun pak nastal v roce 2021, kdy jsem se stal CEO české části společnosti, přičemž jsem zároveň zastával roli COO napříč našimi aktivitami v Polsku. Celý proces se završil v roce 2025 mým oficiálním jmenováním do pozice Group Chief Executive Officer. Bylo to krátce poté, co jsme získali stoprocentní vlastnictví naší polské společnosti Spravia.
Z role COO jste se tedy posunul do čela celé skupiny. Co pro vás tato změna znamenala osobně? V čem jste musel nejvíc proměnit svůj styl vedení lidí?
Můj tým často mluví o „novém Simonovi“ a „starém Simonovi“. Historicky jsem byl Omarovým člověkem do první linie, někým, kdo chránil firmu a často řídil tým velmi přímočaře, někdy až tvrdě. To se ale změnilo. Jako skupina jsme prošli tím, co bych nazval kulturní renovací. V jejím průběhu jsem přijal mnohem osobnější styl leadershipu, kde je prioritou podpora jednotlivých členů týmu a jejich růstu.
A osobně to pro mě byla samozřejmě zásadní změna. Omar Koleilat je o pět let mladší než já a vždy jsem předpokládal, že budu číslem dvě až do konce kariéry. Převzetí hlavní role zásadně proměnilo můj pohled na sebe i na to, jakou mám ve firmě úlohu. A upřímně, cítím se v této roli velmi dobře.
S čím dnes developeři bojují nejvíc? S financováním, povolovacím procesem, nebo s udržením ekonomiky projektů při stále rostoucích nákladech?
Dnes bych řekl, že největší výzvou je makroekonomická a politická nejistota. Vstupujeme do nového ekonomického cyklu, který by historicky mohl znamenat období stability a růstu. Jenže faktory jako Trump, Ukrajina nebo Írán mohou velmi snadno rozkolísat systémy i finanční infrastrukturu, na které jsme závislí. A právě tento typ nejistoty je pro dlouhodobé investice, jako jsou nemovitosti, mimořádně náročný.
Když se podíváme na rok 2026, existuje nějaké riziko, které veřejnost obvykle nevidí, ale které často rozhoduje o tom, zda projekt uspěje?
Určitě bych zmínil schopnost udržet vysokou úroveň architektury v období silného inflačního tlaku na náklady. Držet se vlastních hodnot v oblasti designu a kvality ve chvíli, kdy jsou marže pod neskutečným tlakem, není jednoduché. S tím úzce souvisí i potřeba odlišit se na trhu, kde si dnes, upřímně řečeno, nový projekt dokáže postavit nebo prodat téměř kdokoliv.
Udržitelnost a odpovědné řízení firmy dnes rezonuje napříč celým realitním trhem. Které požadavky dnes nejvíc ovlivňují vaše rozhodování? A kde cítíte nejsilnější očekávání? Ze strany bank, investorů nebo trhu samotného?
Bohužel je vidět, že téma udržitelnosti a ESG v poslední době globálně ztratilo dynamiku, i když se nyní znovu vrací do centra pozornosti. Pro většinu institucí jde stále o binární otázku – buď splňujete, nebo nesplňujete. Já osobně vnímám ESG jako konkurenční výhodu a oblast, ve které můžeme být lídrem. Rozhodně ji neberu jako další zátěž v podobě silné regulace ze strany EU, jak je dnes na českém trhu často prezentováno.
V Crestylu jsme nikdy nezpomalili. Nadále usilujeme o budovy se zelenými certifikacemi. Nejsme nejzelenějším developerem v Česku, jsou zde společnosti, které jdou v tomto směru ještě dál, ale dlouhodobě klademe velký důraz na sociální rozměr. To znamená, že myslíme nejen na naše zaměstnance, ale i na širší komunitu: lidi, kteří v našich projektech žijí, i ty, kteří jimi jen procházejí.
U velkých developerských projektů může povolovací proces trvat roky. Jak se v takových situacích chráníte z pohledu cashflow a jak udržujete důvěru partnerů a investorů?
Upřímně? V podstatě nijak. Musíte to jednoduše zvládnout, ale bolí to. Vkládáme určitou naději do Metropolitního plánu a nového stavebního zákona. S podobnými tématy se potýkáme i v Polsku, ale tam je celý proces mnohem rozumnější a trvá přibližně třetinu až polovinu času. Riziko zdržení kvůli procedurálním chybám je tam tedy úplně jinde.
Co by se podle vás muselo v Praze reálně změnit, aby se zde stavělo rychleji? A jakou část odpovědnosti za současný stav nesou i sami developeři?
Je třeba schválit Metropolitní plán. To je první krok a právě tam by měla směřovat veškerá pozornost. Už by neměly následovat další diskuse, ale rozhodné kroky a schválení.
Od roku 2023 je součástí vaší skupiny i polská Spravia. Co vás na polském trhu nejvíc překvapilo: rychlost rozhodování, legislativa, nebo přístup zákazníků?
V Polsku je efektivita trhu vyšší, objemy jsou větší, a to vytváří lepší systémy, standardizovanější dokumentaci i funkčnější legislativu. Slovo „developer“ není v Polsku vnímáno negativně. Potřeba nových bytů je tam skutečným politickým tématem a veřejnost i místní samosprávy na to reagují. A developeři jsou tam vnímáni jako reálná součást řešení. Rozdíly mezi našimi dvěma firmami jsou zároveň tím, co z nás dělá diverzifikovanější platformu.
Vnímáte tedy Polsko především jako růstový motor skupiny, nebo jako strategickou pojistku vůči českému trhu?
Polský trh je výrazně větší a bude tvořit významnou část byznysu Crestylu. To ale nijak neumenšuje sílu našich projektů a rozvojového portfolia v České republice, ať už jde o pražskou Šárku, Hagibor, Savarin nebo brněnský Dornych. Oba trhy přinášejí odlišné produkty, ale zároveň se od sebe mohou hodně naučit.
Spolupracujete s výraznými jmény, jako je Thomas Heatherwick Studio nebo Michel Desvigne. Podle čeho poznáte, že takové partnerství dává nejen reputační, ale i ekonomický smysl?
Takové spolupráce miluji. Náš příslib značky stojí na kvalitní architektuře a oba tyto týmy jsou v této oblasti výjimečné. Za každým detailem i každým prvkem je jasně čitelný designový rukopis. Nic není ponecháno náhodě. Je to inspirativní proces, jehož jsem rád součástí, a jsem hrdý, že jsme ho přinesli i do České republiky. Často spolupracujeme i s dalšími silnými „love brands“ a mezi ně bych bez váhání zařadil i Crestyl.
Crestyl často mluví o tom, že projekty mají městu něco přinést. Jak se tato filozofie promítá do konkrétních investičních rozhodnutí? Jste ochotni investovat víc, i když to krátkodobě nemusí být nejvýhodnější cesta?
Jednoduchá odpověď zní ano, jsme ochotni investovat víc. Nikdy bychom si nevybrali lokalitu, která by takový dodatečný důraz na design neumožňovala. Právě tato úroveň kvality umožňuje, aby projekt byl skutečně „Crestyl“. A naši klienti tento přístup oceňují. Kupují byty v našich realizacích právě proto, že dobře stárnou a jejich hodnota i cena v čase významně rostou, a to díky péči o detail a takzvanému wow efektu, který do každého záměru, ať rezidenčního nebo komerčního, vkládáme.
Jste rodilý Brit, ale máte české občanství a dlouhodobě působíte ve střední Evropě. Co z britské pracovní kultury a leadershipu jste přenesl do Crestylu a co tady naopak funguje lépe než ve Velké Británii?
Jsem tady téměř třicet let, takže přímé srovnání už není úplně jednoduché. Myslím ale, že do firmy přináším silnou pracovní etiku. Když je potřeba něco udělat, udělám to, i na úkor často zmiňovaného work-life balance. Na stavbách jsem začal pracovat v sedmnácti letech – příští rok to bude čtyřicet let – a za tu dobu jsem si nevzal jediný den volna ani skutečnou pracovní pauzu mimo dovolené.
To ale neznamená, že totéž očekávám od našich zaměstnanců. Věřím, že lidé fungují dobře v různých prostředích a každý potřebuje něco jiného. Když ale přijde rozhodující chvíle, očekávám od nich maximum a velmi často ho skutečně dostanu.
Když se podíváte na Crestyl v horizontu příštích tří až pěti let, jak chcete, aby značku vnímali investoři, partneři i samotná města? Co by mělo být první asociací, když někdo řekne Crestyl?
Design. Férovost. Transparentnost. Sounáležitost. To jsou naše jasně definované hodnoty a věřím, že by měly být čitelné jak v našich projektech, tak v našich vztazích na všech úrovních. Chceme být firmou, která je spojována s projekty měnícími města – například Dornych nebo Savarin, které jsou dnes ve svém prostředí ikonické. A zároveň chceme budovat rezidenční byznys schopný dodávat více než 4 000 jednotek ročně s ambicí vstoupit na veřejné trhy.
ARCHITEKTURA, KTERÁ MUSÍ OBSTÁT V ČASE
Možná právě poslední čtyři slova Simona Johnsona – design, férovost, transparentnost a sounáležitost – nejpřesněji vystihují způsob, jakým dnes přemýšlí o Crestylu. Developerský byznys v jeho podání není pouze otázkou metrů čtverečních, investičních modelů a návratnosti. Ve chvíli, kdy nový projekt vstoupí do města, stává se jeho součástí na desítky let. A s tím přichází odpovědnost, která se nedá měřit pouze čísly.
Johnsonův pohled je přitom pozoruhodně pragmatický. Otevřeně mluví o tlaku na marže, komplikovaném povolování i nejistotě, která dnes doprovází dlouhodobé investice. Zároveň však odmítá, aby právě ekonomický tlak znamenal rezignaci na architekturu a kvalitu. Projekt může být obchodně úspěšný dnes. Skutečně dobrá architektura ale musí fungovat i ve chvíli, kdy se změní trh, životní styl i generace, která ji používá.
Savarin, Hagibor nebo Dornych tak nejsou jen položkami v developerském portfoliu. Ukazují ambici vytvářet místa, která dokážou proměnit část města a současně si zachovat hodnotu v čase. Právě schopnost spojit ekonomickou disciplínu s designem, dlouhodobou vizí a respektem k prostředí bude možná jedním z nejdůležitějších měřítek nové éry Crestylu.
A stejně zajímavá jako proměna firmy je nakonec i proměna člověka v jejím čele. Z manažera, kterého vlastní tým označoval jako „starého Simona“, se stal CEO, jenž mluví o podpoře lidí a kulturní renovaci společnosti. Po téměř třiceti letech ve střední Evropě a kariéře, která začala v sedmnácti letech na stavbě, tak Simon Johnson vstupuje do své nové role s něčím, co se v developmentu nedá urychlit ani koupit: se zkušeností, kterou prověřil čas.
Děkujeme Simonu Johnsonovi za otevřený rozhovor a za pohled do světa developmentu, v němž se ekonomická realita potkává s architekturou, odpovědností a ambicí vytvářet projekty, které budou mít význam i dlouho poté, co budou dokončeny. Přejeme mu i celé společnosti Crestyl mnoho dalších úspěšných projektů a odvahu dál měnit města.
Jitka Klementová
šéfredaktorka Lock in SUITE
Získejte přístup k inspirativním příběhům ze světa Suite, které budou doručeny přímo do vaší schránky.
