
Jeho valtické Vinařství Obelisk stojí na propojení odkazu Lichtenštejnů s citlivým přístupem k přírodě. Podle podnikatele Františka Fabičovice kvalitní víno potřebuje čas a trpělivost – od pečlivé práce ve vinici až po dlouhé zrání. Třeba v amforách z jílu vytěženého přímo pod základy vinařství.
Víno nás provází celým životem jako ušlechtilý, kulturní a společenský nápoj. Bez něj bychom si jen těžko mohli představit různé oslavy ať už rodinné či komunitní, jako jsou v našem regionu hody či ochutnávky vín, košty. Minimálně v našem regionu je víno i nápoj číslo jedna při seznamování mladých nebo naopak při loučení s kamarády. Jen těžko doprovodíme skvělé několikachodové menu něčím jiným než pečlivě vybraným vínem. Spojení gastronomie a vína je například v jižních státech neoddělitelné. Právě tam se také lidé dožívají vyššího věku, takže odpověď je jasná: víno rovná se život ve všech jeho podobách, radostech a někdy bohužel i strastech. Skvělé víno může pomoci člověku zpomalit a zamyslet se nejen nad vínem samotným, ale i nad životem a lidským bytím.
Celé okolí již od mala znám, pocházím totiž z nedaleké Charvátské Nové Vsi, což je dnes součást Břeclavi, kde byli moji předci jedni z největších hospodářů, sedláků a vinařů. Proto mám vztah k přírodě, zemědělství i místní krajině zapsán přímo v DNA. Ve Valticích pak již dvacet let žiji a byl jsem zde i zastupitelem. Celý náš region je spjat s vynikající prací rodu Lichtenštejnů, kteří uměli skvěle hospodařit, starat se o přírodu a tvořit krajinu. I jejich práce mě inspirovala jak v Oboře Obelisk, kde jsem navázal na jejich práci s krajinou, tak ve Vinařství Obelisk, kde pokračuji s vinařským a vinohradnickým odkazem mého dědy i rodu Lichtenštejnů. Proto byly Valtice jasnou volbou, a navíc se mi podařilo zvelebit místo, které bylo po dlouhá desetiletí mírně řečeno problematické a v posledních letech před mým zásahem přímo vybydlené. Za socialismu zde byla rota pohraniční stráže…
Na skvělé věci se vyplatí počkat a s vínem to platí dvojnásob. Zeptejte se v nejslavnějších vinařských regionech, zda na jaře již prodávají vína z minulého ročníku za desítky a stovky eur. Já takový region neznám. Pro Vinařství Obelisk jsme si vybrali možná tu složitější cestu, nicméně náš přístup k vínu je založen na spolupráci s přírodou, nikoliv na boji s ní. K vinicím přistupujeme jako k daru od předchozích generací a snažíme se zachovat vinice i přírodu kolem zdravou tak, abychom dalším generacím odevzdali vše nejméně ve stejném, lépe však ještě lepším stavu, než v jakém jsme půdu dostali my. Od skvělé suroviny ze zdravých vinic je již jen krůček ke skvělému vínu, které navíc produkujeme bez ušlechtilých komerčních kvasinek, enzymů či živočišných přísad. Naše vína jsou čistá, přesně odráží terroir vinohradu a svým charakterem rozhodně nepatří mezi tuctovky. Vína dostávají dostatek času k přirozenému vývoji a své kvality ukazují až po několika letech.
Hintertály jsou jednoznačně mou srdcovkou. Výjimečná je její bohatá historie, sprašové podloží, jižní orientace a také to, že přímo v ní Vinařství Obelisk sídlí. Zdejší ryzlinky jsou po několika letech úžasně nazrálé a komplexní, avšak se stále živou kyselinou a skvělým potenciálem zrání. Otevřeme-li si Ryzlink rýnský z prvních ročníků naší historie, jedná se vždy o charakterní a vrstevnaté víno, které lze zkoumat celý večer. Chardonnay a Sylvánské zelené, které na této trati také pěstujeme, se vyznačují svou svěžestí, často vůní do citrusových plodů v kombinaci s akátovým medem. Ať už hrozny zpracujeme na sekt, tiché víno či v pozdním podzimu posbíráme lehce botritickou (napadenou ušlechtilou plísní Botrytis cinerea) surovinu, výsledkem je vždy skvěle pitelné víno.
Na nejvyšší stupeň v mém pomyslném osobním žebříčku řadím Hintertály, ale ostatní tratě mají zase jiné přednosti. Terasy u Křížového sklepu dávají hrozny, které vyzrávají do vysokých výběrů. Například z ročníku 2023 máme bobulový výběr, který je jediným přírodně sladkým vínem v naší nabídce. Trať Pod Reistnou umí krásnou aromatiku Pálavy a Sylvánského. A na trati Jižní svahy zase máme skvělé klony Pinot blanc, ze kterých to jedno z vín dotáhlo až do Salonu vín, tedy mezi nejlepší stovku vín v ČR. Každá poloha je unikátní a je jen na vinohradníkovi a vinaři, aby rozpoznal její potenciál a naučil se s ní pracovat.
Dovolím si lehce poopravit. Amfory, které v Obelisku používáme, nejsou gruzínské kvevri. Plně si stojíme za naším regionem, i amfory máme tedy vlastní, z vlastního jílu, který jsme vykopali ze základů při stavbě vinařství. Místní umělkyně Zdenka Benešová nám pak z tohoto materiálu vytvořila amfory, kterým říkáme Valtické amfory, právě podle vzoru gruzínských kvevri. Pro mne je to mnohem bližší spojení naší půdy, ve které réva roste, s nádobou, ve které víno vzniká. Celá technologie je navíc minimálně 8 tisíc let stará a ve výsledku velmi jednoduchá: hrozny z vinic okolo vinařství zpracujeme, necháme v amfoře po dobu 4 až 6 měsíců kvasit a zrát spolu se slupkami. Nakonec víno zraje v dubovém sudu. Jednoduché a přitom neopakovatelné, protože neznám jiné vinařství, které by mělo nádoby z vlastního materiálu z vlastních vinic.
Jsem milovníkem ne dobré, ale skvělé současné architektury. Vždyť té historické máme plná města, ale současné velmi kvalitní jen poskrovnu. I v případě Vinařství Obelisk bylo jasné, že vznikne budova, která skloubí jak moderní technologii a design, ale i zapadne do krajiny, kterou doplní. Přesně tak to dělali Lichtenštejnové, když v našem regionu hospodařili a pro své potřeby stavěli takzvané salety – zámečky, vyhlídky, chrámy a další památky, kterými ozvláštnili krajinu. Jejich vzorem byla antika a my jsme s architekty navázali na jejich práci, pouze v moderní podobě.
Návštěvník, který přijíždí k nám do vinařství, uvidí samotnou budovu až na poslední chvíli. Tak dobře je zakomponovaná do terénu, ač stojí na masivním betonovém soklu, který skrývá celý vinařský provoz. Když se pak zaparkuje a k budově se blíží, uvidí její lehkost, vzdušnost a vznešenost. Zároveň je budova jakýmsi rámem pro výhled na celé panorama Pálavy. Málokdo z návštěvníků tuší, že pod ním jsou dvě patra sklepů, čtyři pokoje, výrobna, sklady a celé zázemí. S architekty jsme vše pečlivě ukryli tak, aby nebyl narušen design vinařství a zároveň ale bylo naprosto funkční. V některých místech budovy pak můžete nahlédnout do vinařského provozu, aby si každý uvědomil, že i krása může být funkční a funkčnost krásná.
Jednak jsem milovníkem šumivých vín vyráběných tradiční metodou kvašením v láhvi, a pak také navazujeme na další tradici, a to výrobu “šampaňských” ve Valticích, kterou zde před více než 100 lety provozovala francouzská firma. Nemusím ani dodávat, že hrozny na tato vína pocházely z ploch, na kterých dnes hospodaříme my. V posledních letech jsme doplnili výsadby tak, abychom měli všechny tři odrůdy pěstované v oblasti Champagne, tedy Chardonnay, Pinot noir a Mlynářku neboli Pinot meunier. A tak již brzy budeme mít na trhu šumivé víno z této slavné trojice, což není na Moravě rozhodně běžné. V nabídce máme ale sekty rovnou tři. Svěží sekt německého střihu Cuvée Riesling, dále pak ovocité Cuvée rosé s ovocnými tóny a dotykem cukru a nakonec zmiňovaný Pinot & Chardonnay v kategorii brut nature, tedy bez přidaného cukru. To je možná také zajímavost, protože takových sektů z Moravy až tolik není.
Nejvíce si cením ocenění v podobě spokojeného zákazníka. Vinařských soutěží je spousta a jsou pro nás dobrým vodítkem či měřítkem. Nicméně především upřímná pochvala od konzumentů je právě to, co nás těší nejvíce. Samozřejmě i jejich zpětná vazba, která nám přináší nápady a pomáhá formovat vizi do budoucna. Ze soutěží je nejvyšším oceněním určitě zmiňovaný Decanter, ale v poslední době jsme bodovali i například v Japonsku, kde soutěž Sakura Wine Awards hodnotí pouze degustátorky ženy. Tam jsme získali velkou zlatou medaili, tedy nejlépe hodnocené tiché víno z ČR. Právě proto jsme jedni z průkopníků exportu, který zatím zdaleka není pro vinařství z České republiky samozřejmostí. Naše víno dostanete v Japonsku, Thajsku, Koreji a pilně pracujeme na tom, abychom naše vína ukázali i v dalších světových destinacích.
Ve světě zatím nejsme nejznámějším vinařským regionem, na druhou stranu ale dokážeme velmi překvapit svou kvalitou i rozumnou cenovou politikou. Jsme jakýmsi exotickým vinařským regionem, ale to nám paradoxně pomáhá, protože spousta konzumentů je již unavena stále se opakujícími víny z Francie, Španělska a Itálie. Ne nadarmo nás znalci vín nazývají neobjeveným vinařským pokladem Evropy.





